>> Já, Král Ludvík

15. srpna 2009 v 0:54 | Ludvík |  >> Úvod
- Král Ludvík

Když opráším prach starých foto alb, uroním slzu při vzpomínce na staré časy, když jsme s Emilem chodili do školy, sem tam sme si přeskočili něaký ten hydrant, šli se koupat do řeky, to byly časy. Když ale podívám do zrcadla, vracím se do kruté reality, vidím šrámy které na mě zanechal čas, víc šedin, víc vrásek, víc břicha, slabší erekce.
HA, HA! nene, dělám si legraci, sami vidíte že jsem na tom stále dost dobře, vypadám líp než ty. Vedu bigbítovou kapelu Mašinerie, původně jsme se se honosili jménem Mašinery, ale ouřady machrovali něco o tom že už je obsazené, hrajeme u nás na vesnici, povětšinou coverujeme skladby známých skupin jako Black Sabbath, Megadeth, Guns´n Roses, Slipknot (ten máme s Emilem rádi viď?), AC/DC. Ovšem taky se pyšním svou tvorbou jako songy Son of Ultimate Destructin, Unleashed Hellion, Traveller´s Nightmare a Koulovačka s Granáty. Myslím si že máme budoucnost, momentálně spolupracujeme s Jardou Švecem, možná ho znáte z velmi známého klipu české punkové legendy Visací Zámek. Slíbil nám, že nás dostane na příští Masters Of Rock, tož uvidíme.
No a proč jsem se připojil k Emilovi a tvorbě těchto stránek? Chci zvýraznit svou osobnost, jelikož vím, že má osobnost vyzařuje obrovské charisma a také jsem kdysi studoval s Emilem filozofii, rozhodně jsem velmi nadaný ve všech směrech, vystudoval jsem zemědělku a kuchaře, ale také jsem se věnoval propagační grafice - můj nejslavnější výtvor bylo logo pro firmu HouboŽer, které Emil vytvořil motto.
Jinak o mé osobnosti....možná si říkáte že jsem zvíře, ale není tomu tam zcela, když si třeba po těžkém dni sednu za psací stůl a píšu....myslím srdcem, nikoli hlavou, a v tom spočívá celé umění filozofie.
Zde je na ukázku můj nejnovější kousek, inspirován orientálním Zenem:

Vysvětlím vám rozdíl mezi člověkem a krysou:
Když budeme mnohokrát po sobě krysu strkat do bludiště o čtyřech chodbách a při tom budeme do čtvrté chodby dávat sýr, naučí se krysa nakonec chodit do čtvrté chodby, aby se dostala k sýru. Člověk se to naučí také. Chceš sýr, jdeš tedy do čtvrté chodby a tam ho máš.

Velký bůh života však po čase přemístí sýr do jiné chodby. Krysa jde do čtvrté chodby. Žádný sýr ve čtvrté chodbě. Krysa vyleze ven. Zas jde do čtvrté chodby, sýr nikde. Vyleze ven. Zas do čtvrté chodby. Nic. Vyleze ven. A tak dále.

Nakonec dojde k tomu, že krysa přestane zkoušet čtvrtou chodbu a hledá někde jinde.

A tady se ukazuje rozdíl mezi krysou a člověkem: Lidé stále lezou do čtvrté chodby. Věčně. Lidé jsou o čtvrté chodbě přesvědčeni.
Krysy nejsou přesvědčeny o ničem; zajímají se o sýr.
Člověk si však vytváří přesvědčení: víru ve čtvrtou chodbu.
Člověk začne velmi rychle považovat za dobré lézt do čtvrté chodby - ať už v ní je sýr, nebo není. Člověk má raději svou pravdu než svůj sýr.

Máte raději pravdu než své štěstí, a abyste sobě a ostatním dokázali, že máte pravdu, po celé roky vbíháte do čtvrtých chodeb.

Vaše mozky chtějí raději mít pravdu než být šťastné. A právě proto jste už tak dlouho nedostali žádný sýr.

Zapamatujte si tedy, nikdy ten sýr nezískáte, když se o to budete pokoušet tam, kde vždycky byl. Velký bůh života totiž přemisťuje sýr neustále.

Ve vás je však příliš mnoho přesvědčení o příliš mnoha čtvrtých chodbách.

Jste zde a praktikujete zen proto, abyste se zbavili všeho toho vašeho přesvědčení, které sýr popírá.

Nikdy nebudete šťastni, když se budete pokoušet být šťastní.
Vaše pokusy budou totiž plně řízeny vaším přesvědčením o tom, kde je to správné místo, na kterém by sýr měl být.

Pokud máte zájem o další filozofie, napište mi na mail burt@seznam.cz
 

>> Emil je zpět a není sám!

15. srpna 2009 v 0:44 | Emil Mc'Meeblesh |  >> Oznámení
Nastává chvilka na kterou jste všichni čekali, Emil Mc'Meeblesh je zpět!

Nejdříve bych se vám chtěl omluv... ne, já se nikdy nemýlím! Nemám se za co omlouvat, pracoval jsem pár měsíců v Londýně jako model pro mafiánské klobouky, tak jsem na tento blog neměl čas. Vím že jste byli všichni smutní, každý den jste psali adresu tohoto blogu do vašeho prohlížeče a doufali jste, že jsem začal být opět aktivní, ale nic...

- Mafiánský klobouk

Tak teď můžete oslavovat, Emil je zpátky, s ještě originálnějšími prvky filozofie, a s ještě ulízanějšími vlasy!

Dále jsem chtěl říct, že budu opět chodit na ostatní blogy a budu je co nejlépe hodnotit (kritizovat). Také jsem vám chtěl oznámit že od teď, již nejsem jediným autorem. Víte kdo je můj nový spoluautor? Můj bratr Mabosh?! Kdepak! Je to Král Ludvík ovšem, není to takový džentlemen jako já, spíše vesnický typ.


Brzy se vám představí, v následujícím článku.

Poroučím se

>> Bota

17. května 2009 v 21:21 | Emil Mc'Meeblesh |  >> Filozofie

- Bota

Vidíte tu botu?

Povězte mi...

Co vám ta hodná bota k čertu udělala?
Proč vám připadá sradovní?
Proč se jí smějete?
Proč jste na ní tak zlý?

Vždyť je to jenom bota!

Tak znovu, jsem vámi všemi znechucen, protože váš vztah k botám je otřesný. Dovolujete si na ně, protože jsou to prostě jen boty, jsou menší než vy a proto si na ně vyskakujete. Dovolili by jste si na botu, která je větší než vy? No? No? Sami dobře víte, že ne.

Vidíte starou opuštěnou botu, a bezdůvodně se jí smějete! Víte, jak jí to musí ranit? Budete se divit až vás ta bota jednou kopne!

Zamyslete se nad sebou!


 


>> Tento blog

17. května 2009 v 18:17 | Emil Mc'Meeblesh |  >> Úvod
Dobrý dem!

Umh.. chtěl jsem napsat den, ale když.. no vlastně, jde o to že..

"Neřešit"

Tak abych se představil, mé jméno je Emil Mc'Meeblesh, ovládám různé jazyky od češtiny, po ruštinu. Jsem velmi filozofický, naládový a neústupný! Ovšem, také jsem velmi sebevědomí, páč vím, že krásnějšího, elegalantnějšího a nápaditějšího tvora, než mě - na světě není!

Tak co o bych o sobě dál zdělil? Nó, co se týče mého vzhledu, jsem opravdu, ale opravdu pohledný, mám čistou pleť, lesklé boty, a excelentně ulízlé vlasy. Jsem střední výšky a svalna.. tedy vypracova.. dobrá řeknu vám pravdu - plnoštíhlé postavy. Jak už jsem mluvil o lesklých botech, nosím jen opravdovou kvalitu, nic od našich přátel z orientu, páč jejich boty zapáchají. Co se týče zbytku mého oděvu, nosím ty nejlepší a nejelegantnější obleky, ve kterých spím, chodím po městě, sprchuji se v nich a hlavně v nich přemýšlím. Má mysl je velmi důležitá věc pro můj život, má mysl a má myslivecká puška. Kdysi u mého domu stála cedule s nápisem..

Kdo mě urazí, bude zastřelen, kdo přežije - bude znovu zastřelen!

Ano, někteří lidé neunesli to, že jsem mnohem luxusnější, než oni a tak mě začali urážet. Nevím proč, ale říkali mi rybo, leklá rybo, kapře, sumče, když tak přeci ani trochu nevypadám.

- Emil Mc'Meeblesh

Toť můj portrét, vypadám opravdu dobře.. Narozdíl od mého mladšího bratra - Maxe Mc'Maboshe. Nejsme si ani při nejmenším podobní, tak jsem mu zakázal užívat mé příjmení, a donutil jsem ho podepsat smlouvu o příjmutí příjmení Mc'Mabosh.


- Max Mc'Mabosh

Můj bratr má blog o filmech online, páč je to invalida a vozík mu ukradli naši rómští spoluobčané, celý den kouká na filmy online.

Dál bych se tu chtěl vyjádřit ohledně své filozofie, to já jsem napsal Hamleta, ovšem ukradl mi to můj spolubydlící na intru, v roce 1968. Původně se to jmenovalo Leklá ryba. Nejslavnější úryvek z mého díla byl..

Být leklá ryba,
Nebo nebýt leklá ryba?
To je oč tu běží!

Po mém filozofickém zklamání, jsem se přidal k reklamní agentuře HoubuŽer! které jsem vymyslel slogan..

"Za deset obalů od houbových řezů, získáte zdarma - houby v celku!"

Slogan byl velice úspěšný, tak si ho ředitel agentury pan Mc'Googles přivlastnil, poté se mi vysmál do obličeje a tím že měl z toho takovou radost, se zadusil a zemřel. Z toho plyne ponaučení, Meebleshovi se nesmějte!

Tento blog bych chtěl zaměřit na mou občasnou filozofii, videoklipy mé oblíbené vážné hudby a protože moc rád kritizuji, bude tu i občasná kritika.

Tak zatím nashledanou!

Kam dál